|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
Supertajný deníček 3
Autor: moniak (Nový) - publikováno 13.5. (16:04:37)
|
|  |
HÁDANKA DNE
A a B sedí na bedně.
A spadne.
B spadne.
Co na bedně zůstane ?
(prosím a neříkejte že prach. Ale jo, má to řešení. Ale jo, má to logiku)
Stále máme ten říjen 1982, Československo
Kalkulačka prostě není a Betyna smutní, půjčuje si tu moji, něžně jí hladí, tiše k ní promlouvá a u toho vzdychá, taky se pátravě rozhlíží kolem a když je někdo podezřelý, a podezřelý je každý kdo se na ní dívá déle než dvě sekundy, přiskočí k němu, pevně se mu dívá do očí a ptá se: Moje kalkulačka, co? Většina kluků vytřeští oči a uteče. Každý kdo neodpoví a uteče je podezřelý. Všichni jsou podezřelí. Kluci se na Betynu dívají se zvláštním pohledem a asi přemýšlí, jestli jí nespadla na hlavu nějaká cihla, nespolykala větší množství acylpyrinu nebo jí prostě jen nehráblo. Nespadla, nespolykala a nehráblo.
Kalkulačka je exkluzivní věc, která se nedá jen tak koupit v obchodě. Většině z nás jí rodiče pořídili za bony v tuzexu a obětovali na to větší půlku výplaty, nejdřív musíte mít peníze, ty potom vyměníte za bony u nějakého veksláka před tuzexem ale musíte si dát pozor aby vás nechytli policajti, to byste přišli o peníze a žádné bony byste neměli, a zavřeli by vás a ne toho veksláka, protože veksláci mají policajty podplacené, a pak jdete do tuzexu a když máte štěstí, koupíte kalkulačku, když nemáte štěstí dáte mírný bakšiš jedné z prodavaček v tuzexu aby vám tu kalkulačku odložila až nějakou dostanou, nebo máte nějakého příbuzného na západě, který vám posílá valuty, ale protože socialistický člověk nemůže vlastnit jen tak valuty, co by jste s nimi taky dělali, když na západ se stejně nedostanete tak stát vám ty valuty sebere a vymění za bony v strašně nevýhodném kurzu ale nic s tím nemůže udělat, takže co už, bony ale nejdou zpátky vyměnit za ty valuty a za ty bony můžete nakupovat v tuzexu, nebo máte nějakého známého kdo má bony a už je nechce (třeba taxikáře nebo číšníka v nějakém exkluzivním hotelu, kteří dostávají ty valuty od svých zákazníků a ty potom vymění za bony) a od něj si bony koupíte, normální pracující člověk, který nemá v rodině žádného příbuzného na západě, který by mu nějakou cizí měnu poslal nebo nikdy na západě nebyl a nechce porušovat zákon a měnit těžce vydělané české peníze za bony v poměru 5 korun k jednomu tuzexovému bonu si nikdy v Tuzexu nic nekoupí a může tak leda chodit kolem výlohy, prohlížet si to západní, krásné, lesklé a barevné zboží a slintat, protože v našich obchodech se nic takového koupit nedá a říkat si leda tak no co už koupím dítěti kuličkové počítadlo místo kalkulačky.
Bez kalkulačky jste v matice a fyzice v řiti. Já jsem v matice v řiti i s kalkulačkou. Bez kalkulačky můžete používat logáro (logaritmické pravítko) nebo matematické tabulky, oboje je na hovno, jenom vám to u písemky užere čas.
Nechť je zaznamenáno, že Betyna byla smutná. Nechť je zaznamenáno, že jsme jí chtěli jen trošku rozveselit. Nechť je zaznamenáno, že ten experiment se jevil jako vcelku bezpečný. I když…. Název experimentu nás mohl varovat:
Vědecký experiment, aneb výroba kulového blesku v domácích podmínkách
Budete potřebovat: elektrickou šnůru s jakoukoliv koncovkou, zástrčku, elektrický proud, sponku do vlasů, odvahu, sanitku na dosah, lékaře, hasiče, elektrikáře, oživovací soupravu, sepsanou závěť a tolerantní (rozuměj šílené) spolubydlící.
Experiment spočívá v tom, že odstřihnete konec šňůry (ten, kde není zástrčka), když odstřihnete ten, kde je zástrčka jako my, protože Betyna se nevyjádřila jasně, experiment končí a Betyna řve, ledaže máte další šňůru a TENTOKRÁT odstřihnete ten správný konec šňůry, kde není zástrčka do zásuvky (ano zástrčka vypadá jako placatá žaba z dvěma zuby – tak ten nestříhejte! Ustřihněte ten druhý konec) odizolujete konce a čouhající drátky smotáte dohromady. Pak vyslovíte třikrát Otčenáš, dvakrát Zdrávas Mária, pětkrát Abrakadabra či jiné modlitby, které znáte, všechny se držíte za ruce a ta nejšílenější (Betyna) zastrčí šňůru se zástrčkou do zásuvky.
Máte-li funkční jističe – nestane se téměř nic. Jistič zafunguje. Máte-li mezi sebou vědce odhodlaného jít za svým objevem hodným Nobelovy ceny, přes hory, doly a krvavé řeky a mrtvoly svých spolubydlících, zapře jistič kovovou sponkou do vlasů, aby ho vyřadil z provozu. I stalo se.
Ozvala se obrovská rána, pohasnul celý internát a zástrčka se zapekla v zásuvce. Než k tomu došlo, tak na maaaliiinkatý okamžik se na konci šňůry objevil neidentifikovatelný kulový, zářivý objekt, který byl následně nazván kulový blesk 001. Výrobu kulového blesku 002, 003, 004 a 005 jsme zamítly, 006 a 007 – možná?
Jasně, že všichni přemýšlíte o tom, jak jsme tu připečenou zástrčku odstranily ze zásuvky…ale to už nechám na vaší fantazii, jo a ty řezné rány na mých rukou se dobře hojí (tma, svíčka, zástrčka a nůž).
Tma na celém intru způsobila, že všichni vyběhli ze svých pokojů a nastala všeobecná polštářová bitva. Nikdy nepochopím, jak v tak malém polštáři může být tak hodně peří, když se polštář roztrhne tak z něj nekontrolovatelně a nezastavitelně vyletí peří a když se snáší peří vypadá to jako sníh, peří je živé, poletuje si kolem, sedá na všechno kolem, šimrá vás v nose, a je ho hóóódně, ale jakože FAKT hodně. Poznatek: jednou vypuštěné peří už nikdy nevrátíte zpátky do polštáře.
Údržbáři s baterkami nevěřili vlastním očím, když přišli opravit výpadek elektřiny na našem intru, peří bylo na chodbě, peří bylo na pokojích, peří se vznášelo ve vzduchu a všechny holky vypadaly jako pelichající andělé, vychovatelky ječely, že tohle si uklidíme - až se rozsvítí, kluci stáli ve tmě a dělali baf, baf, holky předstíraly, že se lekly a ječely…… no prostě príma večer.
Benjamín stál v rohu chodby, a když jsem šla kolem, chytil mě za ruku a řekl tak, abych to slyšela jen já: „To byl tvůj polštář? Ty jsi ale trdlo.“ a dal mi pusu do vlasů…. A když rozsvítili, tak byl pryč. Nezdálo se mi to?
„Moje kalkulačka, co?“ řekla Betyna, „Mám“ řekl ON. Byla tma. Kdo to byl?
Slávka a Marcela upekly na žehličce topinky ze starého chleba, co se nám válel u topení a byl trošku ale opravdu jen trošku plesnivý (rozžhavíte žehličku, potřete sádlem a smažíte topinky), mňamka, tak je chroustám a píšu.
Závěr experimentu: kulový blesk už NIKDY VÍCE!!
Další z řady experimentů už byly daleko bezpečnější:
Pěstování hrachu v balkónových květináčích (Co vám to tam roste? Kde máte ty kytky, co jste tam měli vysadit? Má to být jednotná úprava balónů, jak by to vypadalo, kdyby si tam každý pěstoval, co chce? Kytky že se nedají jíst? A co vás napadne příště? Budete na balkóně pěstovat prase a pak pořádat zabíjačku?)
Účinek coca- coly na lidský organismus (po vypití cca jedenácti lahví coca-coly na ex, dochází k intoxikaci organismu ne nepodobnému intoxikaci alkoholem, a jeden záchod pro čtyři osoby, které se účastní colaexperimentu na pokoji je fakt málo)
Jak nás vidí mimozemšťani (bedlivě sledujete všechny kolem a zapisujete to, co vidíte, kdo má divný vlasy, kdo se divně šklebí, kdo se divně obléká, kdo divně jí polévku, kdo divně chodí – závěr: nikdo není úplně normální a mimozemšťani by se divili)
|
|
|
